Asi shrnutí Listopadu

Neděle v 20:00 | Ealfox
Zdravím!
Je to přesně měsíc a cca týden od chvíle, kdy jsem se odhodlala založit tuhle věc. Říkala jsem si, že bych mohla udělat takové celkové shrnutí tohohle měsíce a to nejen co se blogu týče (protože by nebylo tak úplně co shrnout...).

Na druhou stranu, proč tématem blog nezačít?
Upřímně jsem si nebyla úplně jistá, jaké budou reakce. A to především u lidí, kteří mě znají z reálu. No ale žádné negativní jsem nezaznamenala, žádné vysmívání ani nic takového. Takže pokud kvůli něčemu takovému váháte, jestli si založit blog, vůbec se nemusíte bát! :D Ale ano, i já potřebovala celkem velkou dávku odvahy, než jsem se rozhodla pouštět své články do světa. A to jsem si to ještě asi pětkrát rozmýšlela. No ale nelituji, je to celkem zábava. Články vznikají převážně během mých dlouhých cest autobusem ze školy, takže mi to zajišťuje, že se jen tak nezačnu nudit a hlavně je super si pak přečíst něco, co jsem napsala před měsícem/rokem...
Mimochodem, nechcete si ještě někdo založit blog? Už jsem přemluvila Klewik, tak pojďte do toho taky, uděláme klub veri fejmous blogerů! :D

Mám-li to vlastně shrnout velice obecně, tak byl pro mě listopad dost úspěšný.

Z článku Nestorytime bych už mohla udělat regulérní storytime, protože to, co se dělo během několika minulých týdnu je dost hustý. Pokud jste jej nečetli, běžte a přečtěte si ho teď.
Máte? Perfektní, teď budete chápat, co píšu. Asi týden po událostech z článku za mnou totiž přišel učitel, že zbylo šest míst na zájezd a že 6 lidí dostalo přihlášky, které ale musí donést do dalšího dne. Že prý je pravděpodobné, že ji někdo nedonese a že teda potřebují náhradníka, což tedy budu já. Přihlášku jsem další den donesla, ale vzhledem k tomu, že toho učitele jsem neviděla, nevěděla jsem, jestli tedy jedu nebo ne (a řeknu vám, že nevědomost byla snad ještě horší pocit, než kdyby mi řekli rovnou ze nejedu...). Po poslední hodině byla svolána schůzka, na kterou jsem teda šla taky. No a hádejte co, ty potvory říkali postupně jména těch, kteří jedou! Takže jsem asi pět minut čekala, jestli řeknou i mě, což byla teda vážně zkouška pro moje nervy xD Ale až úplně nakonec řekli i mě, takže jedu!
Jestli se vám zdá, že to dost rozepisuji, tak buďte rádi, že jsem to napsala takhle, protože původně jsem plánovala napsat celý článek jen o tomhle, což by byla neskutečná nuda.

Poslední téma, které chci probrat!
Možná jste už slyšeli o něčem, co si říká Mensa, nejspíš ve spojitosti s velmi známou Logickou olympiádou nebo něčím podobným. Je to jednoduše společenství chytrých lidí, ke kterým mám od mých 7 let tu čest patřit (protože jsem prostě geniální dítě, že ano?). Dostat se tam dá jednoduše - stačí si udělat IQ test a pokud je váš výsledek vyšší než 130, máte možnost se přidat. Problém je v tom, že IQ testy jsou dětská a dospělá verze, přičemž i Mensa se dělí na dětskou a normální. A pokud se chcete z dětské dostat do normální, musíte mezi 14 až 16 lety test zopakovat, ale tentokrát ten pro dospělé, který je řádově těžší (a od nedávna se od dětského taky poměrně liší). Takže jsem si řekla - "Je mi konečně 14, tak si ten test udělám rovnou, na co čekat?". Využila jsem příležitosti a napsala ho na setkání dětské Mensy, kam pravidelně celá rodina jezdíme. Nějak jsem nevychytala detail, že tam toho nikdy moc nenaspím a ono když vám za víkend chyby asi 5 hodin spánku, už vás to trochu ovlivňuje (dokonce i mě a to jsem zvyklá spát celkem málo). Můj výsledek je nakonec 136, což sice stačí na vstup do Mensy, ale mě štve, protože si myslím, že bych měla i na víc. Mám v plánu ho za rok (povinné rozmezí) zopakovat, ale tentokrát někde, kde předtím naspím dostatečně hodně hodin spánku a schválně jestli se výsledek změní :D
Ale jinak jsem spokojená, jsem stále inteligentní xD.

Tož to by bylo mé shrnutí nepodstatnějších bodů za listopad (v půlce prosince, ale tak who cares?). Jen abych některé donutila se sem občas dívat a abyste měli motivaci, tak další článek bude na téma úprava fotek, tak se snad asi máte na co těšit! (A nebo taky ne, kdo ví?)

Zatím ahoj :3
 

Komentuji témata všeho druhu | Mé názory

18. listopadu 2018 v 19:59 | Ealfox
Zdravím!

Nedávno jsem na Instagramu poprosila pár lidí, jestli by mi nenapsali nějaká témata, ke kterým bych se mohla v článku vyjádřit. Dostala jsem strašně moc témat, ke kterým bych chtěla napsat svůj názor, ale na druhou stranu nechci, aby tenhle článek měl 285 tisíc slov, protože komu by se to proboha chtělo číst (a v mém případě taky psát xD)? Takže jsem byla nucena vybrat jen některá. Pokud by se snad někomu nechtělo číst všechno, tak tady je seznam všeho, o čem budu psát (v článku to najdete ve stejném pořadí):

Tetování a piercing
Zákaz zvířat v cirkusech (+ vymírání zvířat v přírodě - tyhle dvě témata jsem spojila, protože jsou si celkem podobná)
Veganství
Aktuální politika
Vánoce v říjnu

Původně jsem měla v plánu udělat z toho jen jeden článek, ale vzhledem k tomu, jak neuvěřitelně dlouhý by byl, tak někdy v blízké době vydám i druhou část.
U každého témata jsou napsané instagramové přezdívky lidí, kteří je vymysleli (hah, když chci od někoho pomoct, musí z toho ten člověk taky něco mít, ne? :D). Fajn, už teď je ten úvod na můj vkus až moc dlouhý, takže by bylo vhodné přejít k věci.


POKRAČOVÁNÍ V ČLÁNKU

Ne-storytime

6. listopadu 2018 v 18:45 | Ealfox
Zdravím! Po týdnu a něco mám zase o čem psát, takže to tu přece jen nebude až tak mrtvé. Upřímně ještě ani nevím, jak tenhle perfektní literární kousek nazvu, protože mě fakt nic nenapadá, ale tak hlavní je obsah, ne?

Nechci to úplně nazývat storytime, protože zaprvé ten název nesnáším a zadruhé to, o čem chci psát je spíš jen začátek story, takže by to ani nebylo moc výstižné.

Pokračování ⬇
 


Můj první výtvor na tomto blogu

28. října 2018 v 11:25 | Ealfox
Zdravím!

Ignorujte prozatím ten děsný přednastavený design, teprve pracuju na něčem trochu lepším :D

Vítám vás na mém skvělém, úžasném, dokonalém blogu (ego up hned v druhé větě, to chce potlesk!) Kdo by to byl čekal, že se tu objevím zrovna já, že?
Pár blogů jsem dřív už psala. Většina z toho byla ale naprosto příšerná a když ne, tak jednoduše časem tak nějak zmizeli, prostě mě to vždycky přestalo bavit. Takže nejsem úplný nováček v tomto oboru, no na druhou stranu je dost možné, že na tenhle blog taky zapomenu nebo budu jednoduše líná něco psát. Ale to se nestane, přísahám! Nebo aspoň ne hned xD Zatím to totiž vypadá, že mě to i celkem baví. Rozhodla jsem se, že budu používat mou přezdívku, kterou používám už asi rok úplně všude, takže na nějakou anonymitu můžu zapomenout :D No což, aspoň budu psát sama za sebe a ne za nějakou uměle vytvořenou identitu.

Mno, aby tenhle článek taky o něčem byl, tak možná není na škodu zmínit, proč vlastně proboha tenhle blog zakládám. Haha, ráda bych teď napsala něco neuvěřitelně deep, jako například něco o sdílení motivace nebo tak, ale můj důvod vlastně ani není důvod. Já totiž sama nevím! Prostě mi to nepřišlo jako úplně špatný nápad. A taky jsem to chtěla zkusit. Nemám úplně představu, o čem chci psát, vidím to tak, že budu psát o nějakých zajímavých věcech z mého života, občas sem možná vecpu nějaké mé nápady, názory nebo myšlenky.

Všimla jsem si, že lidé se ve svých prvních článcích i tak nějak představují, takže to udělám taky, i přes to, že si myslím, že mě tu většina lidí znát bude, protože kdo se proklikal až sem, tak to určitě neudělal dobrovolně, ale pravděpodobně jsem ho k tomu donutila a nebo mu to nacpala pod nos na instastories. Na druhou stranu, ono mě i na tom instagramu spousta lidí nezná, takže to možná nebude ani úplně neužitečné.
Takže. Já vůbec netuším, jak začít! Snad možná věkem - je mi 14. Bydlím v té nejúžasnější části Česka (takže jste samozřejmě už všichni uhodli, že se mé doupě nachází na Moravě). Konkrétně přesně uprostřed téhle úžasné oblasti. Mé jméno při troše fantazie a základních znalostí angličtiny pravděpodobně uhodnete z mé přezdívky. Baví mě fotit (což nejspíš dost z vás ví, pokud jste přišli z Instagramu), kreslit (ačkoliv kreslit vůbec neumím) a taky často kombinace obou. Většinu sportů mám v lásce asi podobně jako psy (=já nemám ráda je, oni nemají rádi mě), přičemž jedinou výjimkou je lyžování a plavání. A turistika, ačkoliv tu spoustu lidí ani nepovažuje za sport (chyba!). Fakt mě nenapadá, co jiného napsat, ale to nevadí, já si časem vzpomenu a pak napíšu jeden velký sebestředný článek!

Není náhoda, že tenhle blog vznikl zrovna dnes. Plánovala jsem to už delší dobu (čti "týden") a říkala jsem si, že by bylo super, kdyby bylo datum vzniku blogu na nějaké dobře zapamatovatelné a něčím výjimečné datum a jaké lepší datum bych mohla najít, než 100. výročí založení Československa?

Nemám co jiného napsat, takže proč vás tu dál okrádat o čas, že?
Ahuuj!

Kam dál